hlavicka
  

01.05.2017 - CO DUBEN DAL (1)

Dnes , 1.máje nad ránem, zatímco okolí široko daleko spí, usedl jsem k počítači, abych se zbavil osobních výčitek, že zatímco sám prožívám události krásných a mimořádných významů, přestal jsem o tom informovat své milé okolí. Což jsem v minulosti nedělal. Jedná se přitom o akce a počiny, které je záhodno propagovat, protože v současném nepříliš veselém světě se děje mnohé, co současný stav duší slušných lidí povznáší.

Vchod do Cafe de Paris
Vchod do Cafe de Paris
Vchod do Cafe de Paris
Zahájení
Zahájení
Zahájení
Úvodní slovo Terezy Pokorné
Úvodní slovo Terezy Pokorné
Úvodní slovo Terezy Pokorné
Jiří Stivín
Jiří Stivín
Jiří Stivín
Marta Kubišová,Jiří Suchý, slečna a Jiří Srnec
Marta Kubišová,Jiří Suchý, slečna a Jiří Srnec
Marta Kubišová,Jiří Suchý, slečna a Jiří Srnec
Grafik Vladimír Suchánek
Grafik Vladimír Suchánek
Grafik Vladimír Suchánek
Jaroslav Uhlíř
Jaroslav Uhlíř
Jaroslav Uhlíř
Václav Fořt natáčí dokument
Václav Fořt natáčí dokument
Václav Fořt natáčí dokument
Vzpomínka na Rosťu (Šemanovice - 18.05.2013)
Vzpomínka na Rosťu (Šemanovice - 18.05.2013)
Vzpomínka na Rosťu (Šemanovice - 18.05.2013)

Vezměme hned první počin, o kterém chci přinést podrobnější svědectví. Byl jsem požádán, abych byl jedním z těch, kteří uvedou do života knihu sestavenou a vybavenou s velkou láskou Terezou Pokornou, knihu Rostislava Černého s názvem Nadechnutí, kterou vydalo nakladatelství Primus. Nechci opakovat všeříkající anotaci a tak pouze tlumočím:
NADECHNUTÍ je první knihou, která představuje dílo textaře, básníka, spisovatele a překladatele Rostislava Černého. Jejím cílem je přiblížit muže, který zanechal výraznou stopu v našem světě hudebním, ale byl také básníkem, jehož dílo dokáže otevírat duše svých čtenářů. Jde o knihu, která může oslovit, dotknout se, a v případě Rosti Černého i pobavit svým humorem prakticky všechny generace. Autorkou projektu je herečka a publicistka Tereza Pokorná, která knihu také navrhla a připravila k tisku. Graficky ji zpracoval fotograf a grafik Jaroslav Fišer, který je současně autorem ilustrací ve sbírce uvedených. Přílohou publikace je CD s písněmi Rostislava Černého z 60. let. Knížka vychází k nedožitým autorovým 80. narozeninám.


Co napsala o autorovi Tereza Pokorná:
Básníci neumírají, říká se. Jejich myšlenky, touhy, vášně, jejich humor a moudrost zůstávají v textech, které se po nich zachovaly. A proto vzniká básnická sbírka „Nadechnutí“, která je průřezem díla Rostislava Černého, muže, jež zanechal svoji nesmazatelnou stopu převážně jako textař v našem světě hudebním.

Kniha se jmenuje Nadechnutí“, protože nadechnutím začíná lidský život, protože opravdu se nadechnout se stalo tomu výjimečnému muži takřka nemožným a dech byl také tím, co jeho život předčasně ukončilo. Tvoří ji pět částí: Songy šedesátých let, Básně šedesátých let, následují Aforismy a epigramy, dále pak část pod názvem - A tak dál a tak dál, jež je složena z básní napsaných po roce 1989 a na konec přicházejí „Laciné rýmy“ - soubor básní, které chtěl, ale již nestihnul Rostislav Černý vydat.

Součástí sbírky je také CD s 23 písněmi z šedesátých let. Několik textů je jak vytištěno v knize, tak zařazeno na CD a čtenáři si tak mohou prožít rozdíl mezi tím, jak na ně text působí, když si báseň čtou sami pro sebe, a jak když ji nazpívá některá z hvězd našeho hudebního nebe. Jsou zde otištěny také noty hitu Oliver Twist, což může být radostí pro ty, kdo vládnou hudebním talentem a mohou si píseň zahrát třeba na klavír.

Knihu doprovází grafika výtvarníka Jaroslava Fišera, jejíž součástí jsou z velké části autorovi fotografie, shodující se s obdobím vzniku jednotlivých básní a my tak vidíme, jak čas běží.

„Nadechnutí“ je zatím jedinou autorovou knihou. Knihou, která by měla oslovit několik generací. Jedni si zavzpomínají na “zlatá šedesátá léta“ - dobu svého mládí, jejich děti zase na to své, protože mnohé z hitů provázely životem i je, také oni prožívali a prožívají pocity, které vycházejí z autorových básní a jak se ukazuje, i jejich děti už znají Trezor, Olivera Twista, Loudá se půlměsíc, Dlouhý most, Čas růží ...

„Nadechnutí“ je poutí životem Rosti Černého - básníka, tuláka, dobrodruha, muže citlivého, hravého, dívajícího se na svět někdy s humorem, jindy se smutkem, držícího si nadhled a sebeironii a odkrývajícího pro ty, kdo vidí své vášně a touhy.

„Nadechnutí“ vzniká z lásky dvou lidí a je poděkováním jednoho druhému za to, že byl a jaký byl, poděkováním za veliké vnitřní bohatství, které po něm zůstalo. Vzniká z touhy předat dál poselství, jež je obsaženo v díle, které po sobě zanechal a které by bez knihy, kterou vám zde představuji, zůstalo čtenářům poezie utajeno.


Co jsem mohl při křtu přečíst
Není důležité, od kdy jsem Rosťu Černého poznal, i když už v roce 1960 jsem ho závistivě registroval v Semaforu vedle Waldemara jako dalšího bíbratého muže – tehdy jsem zrovna zápolil s holicím strojkem, který ovšem na mých tvářích neměl ještě pořád co holit. Důležité je – anebo alespoň pro mě bylo – že jsme se v devadesátých letech setkali v Českém rozhlase ve funkcích redaktorů a vzápětí přátel-kolegů, kteří si mohli občas popovídat při společném „závodním stravování“ večer v rozhlasovém Eurestu. Pak jsem dvakrát pozval Rosťu do Šemanovic na veřejné rozhlasové nahrávky, kdy jsem se o něm dověděl nejvíc. A přesto zůstal „tajnosnubným“ – do soukromí se mu vloupat nedařilo. Ostatně, nikdy jsem zas tak netrval na tom, abych o každém věděl všechno. V Rosťově případě mi stačilo například to, když se svěřil, jak rád fotografuje po dešti kaluže, takové, které připomínají lidské postavy. To mě nejvíc zaujalo během našeho posledního setkání. Nevěděl jsem, že za necelé dva roky tu Rosťa najednou nebude…

Pro křes Rosťova nadechnutí jsem proto napsal tuto báseň. Snad se mu tam nahoře líbila:


KALUŽE PRO ROSŤU ČERNÉHO

Kaluže slz vyplakaných nebem
Marně dnes vyhlížejí muže
Který s nimi uměl mlčky hovořit.
Po dešti chodil ulicemi
S fotoaparátem
A občas některé z kaluží odpověděl:
„Ano, to jsi ty.“
Když pak cvakla spoušť
Kaluž slz vyplakaných nebem
Se vydala vesele na cestu zpět
Tam úplně nahoru
Tam kde slunce hřeje nejvíc
Tam kde slzy osychají co nejrychleji

„A co fotografujete, když neprší?“
Zeptal se kdysi zvědavý kolemjdoucí.
Muž s fotoaparátem se potutelně usmál:
„Nic.“


Myslím, že mnohé mohou na konec o knížce a jejím autorovi povědět následující reakce v médiích:

Co se o knížce Nadechnutí psalo

dokument  Nadechnutí hravého básníka ( Xantypa, květen 2017)
dokument  Nadechnutí Terezy Pokorné (TV Expres, 7.duben 2017)

A „Co duben dal“ dalšího? To bude chtít zvláštní kapitolu…

  
 
 
CO DUBEN DAL
 
Kavárnička
Dvě dobré rady
Rozhovor s H.Hegerovou
JIŘÍ SUCHÝ V MĚLNÍKU
Zpráva J.Suchého ze dne 27.9.2016
Cucaj mosaz – dem se svíjet!
Ondřej & Ondřej
Co se to stalo ?
 
Vánoce, Silvestr a ohlédnutí
VZPOMÍNKA NA JENGIBAROVA
Miloň Čepelka o Mandlové
Malá francouzská vzpomínka
PO SEDMDESÁTCE
4 a půl hodiny bratrova vzpomínání
Vladimír Jiránek - vizionář
Deset let bez Pavla Dostála
Zaz v Mnichově – já hurá za ní!
Zaz má narozeniny
Odešla Jana Eduarda Pergnera
 
Vánoční muž František Nepil
MY DVA A ZAZ
Dvakrát Miroslav Graclík
To byl ale myšmaš !
55 LET DIVADLA SEMAFOR
Vzpomínka na Josefa Škvoreckého
Od operet k muzikálům
Den se Zaz v Ostravě
MY VERSUS TI MLADŠÍ
Psalo se v posledních dnech
Dočetl jsem se
Zaz, kde se vzala?
Vlasta Burian a Mělník
Tři zajímavosti
Jak se bratr nabudil
Čarodějná země Oz
O údajném zániku Semaforu
NAPSAL IVAN KRAUS - NUTNO ŠÍŘIT!
100 let Hany Vítové
 
Zprávy z Vánoc u Suchých
Ostravská Ljuba
CO SE PÍŠE O HANĚ VÍTOVÉ ?
Allanky už jsou zase spolu
SLOVO SOUROZENCE
YVETTA SIMONOVÁ = 85
Státní vyznamenání
O Donšajnech jen v dobrém
Tento týden
Pár novinek
Poslední zamyšlení nad odezvou
Ještě jednou k Semaforu
Kdo chce zlikvidovat Semafor?
Jak se z Nezvala stal Dohnal
Prázdninové pobavení
Prázdninové zápisky
Bulvár proti Semaforu
Smutek Pozitivních novin
Ljuba z Neratovic = 100
OLGA, OLLY, OLINKA = 70
Z WEBU MÉHO SOUROZENCE
Několik aktuálních poznámek
Už tento týden!
Čtyřlístek a myšák Josef
ZPRÁVA O DVOU KNÍŽKÁCH
Bob Frídl u nebeských bran
JIŘÍ MENZEL + 75 = ŽIVIJÓ!
Jirka, Miroslav a já, ten zlý
CO SE DĚJE V SEMAFORU
Za Spejbla a Hurvínka i v roce 2013
 
Poslední den roku s úsměvem
PŘEŽIJÍ S+H ROK 2013 ?
Psalo se, vysílalo se . . .
Jiří Suchý k úvaze Ondřeje Sokola
Klubíček a Odposlechy
F.R.ČECH UMÍ ROZCHECHTAT!
LID SE CHCE BAVIT
Vít Olmer před zrcadlem
HUDEČEK VERSUS BENZI
Slovensko, Vlasta a Husita
Sedmička a Regina
Hostem Nočního proudu
Holzmann v Toboganu
SOUROZENEC O STÁŘÍ A MLÁDÍ
VZPOMÍNKA NA JENGIBAROVA
Přijela Lenka z Kanady !
Vzpomínáme na Zitu Kabátovou
O KNIHÁCH A PLÁNECH
Fotoreportáž z Vyšehradu
Přijďte se rozloučit ...
Nový WEB Jiřího Suchého
VIDĚNO INTERNETEM
Odešel Kapitán Kid
DOČETL JSEM SE
Škvorečtí v Nostalgické myši
DALŠÍ SMUTNÝ DEN
Květiny pro Václava Havla
 
Lída Baarová - další střípky
Co se ke mně dostalo . . .
Pět otázek
Lída Baarová - střípky
Tomio Okamura - Odpovědnost
Něco málo o Facebooku
JE MI SMUTNO
Kolem Baarové opět něco nového
Posbíráno v internetu 2.
Tomio Okamura na téma Stávka
Posbíráno v internetu
Další Čech ve vesmíru
Chvíle u lachtanů v pražské zoo
ODCHÁZEJÍCÍ
Semlelo se v těchto dnech
S koncem měsíce února
Mohlo by vás zajímat
Francouzská Radůza
Kolem Baarové stále něco nového
Co nového v novém roce 2011 ?
 
CO SE STANE, KDYŽ USA NAPADNE ČR ?
 
Lída Baarová = 100
Setkání se sourozencem
Copyright  © 2017  Ondřej Suchý
   Návštěvy :   On-line: 3 *  Dnes: 7  *  Týden: 298  *  Celkem: 199090  
   homeHome | site mapsite maps |  contactcontact
aktualizaceMuzeum zábavy 3.4.2017Semafor 11.4.2016Werich 20.5.2016Známí 12.10.2016Disko 18.7.2016Klubíček 5.2.2017Zápisník 1.5.2017Aktuality 1.8.2017Články 27.1.2017Bibliografie 23.8.2016