Milí přátelé! Děkuji všem, kdo si kdesi povšimli, že je mi od 16.září 73 let.
7 a 3 rovná se 10. Napadlo mne ke svému poděkování pobavit vás příhodou, která mě postihla v deseti letech. Dostala se mi do rukou kniha sovětského autora N.Ždanova Mořská sůl, podle níž jsem zatoužil stát se námořníkem.
Touha dostat se do učiliště nesoucí jméno admirála Nachimova vzala za své ve chvíli, kdy jsem byl maminkou poučen, že mladý nachimovec musí umět plavat.
Zesmutněl jsem. Plavat jsem se dodnes nenaučil. Avšak nová doba přináší nové zajímavé možnosti! Námořníkem jsem se nestal, ale před svou sedmdesátkou jsem si zakoupil originál ruské námořnické tričko, na které - považte - jsem si dokonce mááálem mohl připnout i medaili admirála Nachimova! Žel na Aukru se mnou svedl boj jiný nachimovec, jehož finanční hotovost byla nekonečná.
No...prozradím vám...částku, kterou jsem byl ochoten za admirálovo vyznamenání dát, hnán urputnou chtivostí vrátit se do svých dětských snů a přání, to se manželka nikdy nesmí dovědět!
Medaile která mi nebyla dopřána.
Ještě jednou děkuji všem za to, že jste si na mě vzpomněli a zároveň se s vámi ovšem na týden musím rozloučit.
Přeji vám krásný podzim!
Co se během posledních měsíců roku 2018 v mém okolí odehraje, přestává být pomalu ale jistě ve hvězdách – až přijde pravá chvíle, budu vás na těchto svých webových stránkách o všem s předstihem informovat!