Achille Gregor, redaktor, humorista, scenárista a spisovatel, blízký přítel Karla Poláčka, s nímž byl spřízněn i příbuzensky (Poláček byl bratrancem jeho otce).
Protože je Achille Gregor neprávem opomíjený, rád bych se zde o něm rozepsal, tím spíš, že i jeho přes půl století stará dílka jsou stále moderní a dodnes dokáží čtenáři rozhýbat bránicí. Humoristické povídky Achille Gregora by měly být učební látkou pro ty, kteří se nás dnes snaží bavit!
Přezdívku "Lord" získal už v mládí; svým vystupováním a v pozdějším věku i fyziognomií nápadně připomínal Miloše Kopeckého. Lidé si ty dva velmi často pletli (konečně posuďte sami na přiložené fotografii).
Kdysi jsem patřil k lidem, které neměl rád. Zavinila to hořkost pocházející z mylné domněnky, že jsem měl mít vliv na ukončení jeho funkce redaktora zábavné přílohy sobotního Svobodného slova zvané Kvítko, do níž jsem na konci sedmdesátých let nastoupil. Kvítko kdysi dávno vymyslel a redigoval Josef Lada a v šedesátých letech ho obnovil právě Achille Gregor. Vždy jsem se na různých besedách chlubil tím, že jsem byl po 13 let v pořadí třetím redaktorem této humoristické stránky, kterou v první polovině devadesátých let krátce po mně redigovali nakonec ještě Darek Vostřel s Jiřím Šaškem.
Achile Gregor v karikatuře Ladislava Rady.
Věděl jsem tedy, že mě Achille Gregor, se kterým jsem se do té doby nikdy nesetkal, neměl v lásce. A protože bývám z podobných situací nešťastný, sedl jsem jednoho dne a napsal mu uctivý dopis s prosbou, aby mi občas do Kvítka přispěl nějakou svou povídkou. Byl mým dopisem trochu zaskočen, přesto za mnou záhy přišel do redakce. Hned v úvodu mi upřímně řekl, co si o mně myslí. Když jsem mu vysvětlil jeho omyl a navíc se mu ještě svěřil se svým upřímným obdivem k jeho humoristickým knížkám, z nichž "Nepříjemné maličkosti" (kterou si v polovině padesátých let koupil můj bratr) jsem četl dokonce už ve svých dvanácti letech, podařilo se mi ho získat. Začal pro Kvítko psát a já se pak stal dokonce jeho oblíbencem. Bohužel, naše schůzky byly vždy krátké, ačkoli jsme si slibovali, že se musíme jednou sejít na celé odpoledne a on že mi bude vyprávět o všem možném, například o začátcích humoristických časopisů jako byly Trn anebo později Dikobraz, o Karlu Poláčkovi, ale také o E.A.Longenovi, Frantovi Sauerovi, Vlastovi Burianovi a dalších kumštýřích, kteří mě tehdy velmi zajímali. Bohužel, nikdy k takovému posezení nedošlo, za to však mám od něho řadu krásných dopisů v nichž nikdy nechyběla alespoň špetka jeho osobitého humoru. Jeden za všechny (alespoň úvodní část):
"Milý pane Suchý, tentokrát jsem se díky Vám v sanitce smál: vždycky, když mi přejete hlavně hodně zdraví, tak mě odvážejí do nemocnice. Jednou Vás poprosím, abyste mi popřál hodně tím posraným navrch - možná, že mi to zdravotně prospěje."
Nikdy jsem podobné přání panu Gregorovi neposlal. Škoda, že jsem tak neučinil na konci roku 1997. Třeba bych tak zabránil tomu, aby nás 30. ledna roku 1998 navždy opustil, kdo ví.
Závěrem této vzpomínky bych se rád Achille Gregorovi omluvil za jeden svůj omyl, o němž se už naštěstí nedozvěděl. Když jsem v roce 1999 sestavoval dvě CD vybraných scének z rozhlasových Silvestrů (vyšly v Radioservisu pod názvem "Zlatý věk Silvestrů") přisoudil jsem vtipný monolog Miroslava Horníčka z roku 1955 jeho interpretovi. Na CD vyšel pod názvem "Škrobený u krku nemám rád". Dnes vím, že Miroslav Horníček jako monolog tehdy na Silvestra přednášel povídku Achille Gregora "Zkáza eskadry". Není však nakonec takový omyl nejlepším důkazem jaké kvality měl Gregorův humor i v nelehkých letech padesátých? Můžete se ostatně přesvědčit sami - následující text jsem pro vás vybral z již zmiňované knížky, kterou jsem celou dokázal přelouskat ještě jako školák. Mimochodem - nedávno jsem se v Maďarsku ptal, co to znamená "Készételek". Prý v padesátých letech se sklenice s označením "Készételek" (v překladu "Hotové jídlo") těšily jak v Maďarsku tak i u nás velké oblibě. Stály 10.- Kčs a jedna prý stačila na večeři pro celou rodinu. Co taková rodina pak vyváděla po večeři, to mi tam ovšem nikdo neprozradil.